Karlštejn k propagaci využívá Facebook i mobilní aplikaci

Začnu trošku provokativně. Karlštejn je pojem sám o sobě. Potřebujete vůbec vymýšlet nějakou marketingovou podporu nebo si vystačíte s atraktivitou, kterou máte už historicky danou?

To už právě velmi dlouho není pravda. Na naši historicky danou atraktivitu se můžeme spoléhat čím dál tím obtížněji. Počet našich návštěvníků by s takovým přístupem byl mnohem nižší než dnes. Marketing je pro nás nutnost.

Jaké máte vůbec prostředky na propagaci?

V rámci nepřekročitelného rozpočtu na straně výdajů máme na inzerci, reklamu a propagaci  osmdesát tisíc korun. Z toho plyne, že se snažíme dělat reklamu také bezplatnou a také barterovou.

Teď jste mi vyrazil dech. Vzhledem k tomu, že vím, jaké jsou ceny reklamní plochy třeba v časopisech, tak je částka osmdesát tisíc neuvěřitelně malá.

To je, takže se snažíme ty peníze využít co nejúčelněji a rozdělovat je třeba mezi časopisy, noviny nebo rozhlas. Od letošního roku máme reklamu i na letišti Ruzyně, což je pro nás velmi vhodné místo, protože letiště je samozřejmě branou turistů do Prahy a tam je můžeme dobře oslovovat. 

Naštěstí se nám daří dostávat do médií, aniž bychom za to platili. Třeba s oznámeními o otevírací době, kulturních akcích a různých novinkách na hradě. Tyhle zprávy dostáváme do denního tisku nebo prostřednictvím inforozhovorů po telefonu do rádií, ale i do ranního vysílání České televize, Primy, Novy nebo TV Barrandov.

Daří se nám pronikat formou rozhovorů i do různých zábavných nebo publicistických pořadů v rádiu nebo televizi. Jen namátkou si vybavím: Host do domu, Tandem, Hrady a zámky převážně nevážně, Vstupte, Tobogán, Dobré ráno s Českou televizí, Snídaně s Novou, 30 minut před půlnocí, Mr. GS., Hledá se táta, Kluci v akci, Retro, Víkend, Videostop.
No, snažíme se opravdu hodně.

Máme i barterovou reklamu s vydavatelstvím Mladá fronta a jeho týdeníkem Sedmička. O dalších dost intenzivně jednáme.

To ale dokážete udělat poměrně dost muziky za tak málo peněz. Co internet?

Naše internetové stránky www.hradkarlstejn.cz mají už mutaci v pěti jazycích. U české se snažíme o neustálou aktualizaci a už se nám daří aktualizovat pravidelně i verzi anglickou a německou. Na naší fanouškovské facebookové stránce máme teď okolo 1 700 přátel.

Od letošního roku si mohou naši návštěvníci u pokladny hradu stáhnout do svého mobilu veškeré informace o provozu hradů a zámků ve středních Čechách zdarma. A to jednoduše přes bluetooth.

Můžete se pouštět i do propagace v zahraničí? Předpokládám, že zrovna Karlštejnu se daří přitahovat masivně i zahraniční turisty.

Bohužel se nám nedaří masivně přitahovat zahraniční turisty a je jich značný úbytek. Jestliže jsme za poslední tři roky ohlašovali zhruba osmiprocentní úbytek návštěvníků v rámci kalendářního roku, tak ten byl z devadesáti procent způsoben nižšími počty cizinců. Mimochodem v první polovině 90. let bylo zastoupení cizinců z celkové roční návštěvnosti až šedesát osm procent. V roce 1998 se zastoupení tuzemských a zahraničních návštěvníků vyrovnalo a v dnešní době je zastoupení cizinců asi na čtyřiceti procentech. Po třech letech mírného úbytku návštěvníků jsme ale letos zaznamenali mírný nárůst oproti loňskému roku. Asi o pět tisíc osob.

Hrad Karlštejn je od roku 1993 členem Burgenstrasse, trasy vybrané dle atraktivnosti měst a památek, která vede z Heilbronu až do Prahy. Členství nám pomáhá se v Evropě zviditelnit.

V rámci omezeného rozpočtu na vlastní reklamu inzerujeme v německých novinách Vochen kurier, a to střídavě v oblasti Drážďan a Mnichova. Patnáctivteřinový reklamní spot o hradě jsem pak nechal promítat v regionálních televizích v západních Čechách a v oblasti Řezna.

Dalším marketingovým tahem jsou návštěvy evropských novinářů prostřednictvím Czech Tourismu a výsledkem jsou novinové výstupy o Karlštejně z jednotlivých zemí, které pak máme k dispozici právě od Czech Tourismu.

Vycházíme také vstříc zahraničním filmařům, když chtějí natočit obvykle krátké informační reportáže o Karlštejně. Takové zpravodajství u nás natočily televize ze SRN, USA, Ruska, Japonska, Velké Británie, Jižní Koreje a určitě i z dalších zemí.

Nejčastějším způsobem turistických destinací, jak ovlivňovat svou atraktivitu, jsou různé způsoby inovací. Dá se vůbec vymýšlet něco nového a lákavého v tak konzervativní destinaci, jako je středověký hrad?

Když se na jaře hrady a zámky otevírají, je nejčastější otázka novinářů: ‚Co nového jste pro návštěvníky letos připravili?‛ Za těch dvacet let po revoluci toho bylo opravdu hodně. Ale cítím, že se prostor zužuje, protože tyto konírny nebo hospodářské budovy jsou již po opravě a zpřístupněny, zde jsou nové pokladny a tady zpřístupněny parky a zahrady. Na Karlštejně jsme letos poprvé otevřeli třetí návštěvní okruh, přitom čtvrtý se otevírat nemůže, není kde.

Letos jsem na otázku odpověděl, že takový hrad není Mezinárodní kosmická stanice, kde může být a je každý rok něco nového; nový modul, nová výzkumná laboratoř atd. Jeden můj kolega dokonce na položenou otázku odpovídá – díky Bohu, že nic. Ale teď ještě vážně: Podle zákona o památkové péči je nejdůležitějším úkolem Národního památkového ústavu (NPÚ) kvalitní péče o památky. To nevylučuje pokusit se o přípustné zatraktivnění památky s cílem přilákat veřejnost.

A myslím, že se takový projekt, který se jmenuje „Oživlé památky“, již třetím rokem podařil. Od dubna do září jsou Národním památkovým ústavem vypsána témata nějakého dění pro každý měsíc. V letošním roce to byly tyto akce: odemykání hradů a zámků, příběh věci (u nás výstava o výrobě kopií svatováclavské a císařské koruny), pohádky, pověsti a legendy (u nás speciální programy pro děti), šlechtické kratochvíle (u nás scénické noční prohlídky), šlechtické kuchyně (u nás se žádná nedochovala, takže jsme nechali alespoň natočit díl pořadu ČT „Kluci v akci“, vařilo se v Hodovní síni…) Projekt Oživlé památky po oznamování v médiích prokazatelně láká lidi k návštěvám hradů a zámků. A to případně i opakovaně.

Jaká byla nejúspěšnější turistická lákadla Karlštejna za poslední roky, pominu-li samozřejmě hrad samotný.

Před deseti lety bylo na hradě Karlštejně zhruba deset kulturních akcí za rok, v letošním roce už téměř třicet. Těmi největšími a už ve veřejnosti známými jsou Královský průvod, kdy Karel IV. veze korunovační klenoty z Hradu Pražského na hrad karlštejnský. Dvoudenní akce s velkou propagací, které se zúčastní desítky tisíc lidí. A Karlštejnské vinobraní, na které přijelo do Karlštejna o posledním zářijovém víkendu 25 tisíc lidí. V posledních letech také pořádáme Karlštejnské kulturní léto, čítající mnoho turistických lákadel na hradě a v podhradí. Dvě divadelní představení s předními českými herci na nádvoří hradu a koncert známých českých zpěváků a zpěvaček. Speciální místo pak má vyhrazen koncert Královen popu, vždy beznadějně vyprodaný.

Vrací se vám návštěvníci? Nejsou turistické cíle jako je Karlštejn spíš toho typu, že každému stačí se tam podívat jednou za život?

To je asi individuální. Někomu ano, někomu ne. Toto tvrzení je na podkladě výsledků sociologického průzkumu, ve kterém návštěvníci-respondenti odpověděli na otázku: ‚Pokolikáté jste dnes hrad Karlštejn navštívil?‛ takto: ‚Poprvé až poosmnácté!‛ V současné době probíhá další výzkum ve spolupráci s VŠE s cílem získat aktuální informace, porovnat oba výzkumy, zjistit změny v názoru. To vše lze využít pro zkvalitnění služeb pro veřejnost.

Snažíte se, aby se vám návštěvníci po čase i vraceli? Jak je složité dostat je zpátky na místo, které už viděli?

Pominu-li projekty jako Oživlé památky, Pohádkové Česko, Hradozámecká noc, které lidi do objektů vrací, tak těžiště té snahy bude asi v medializaci úprav a doplňování expozic (atraktivní exponáty), prodlužování otevírací doby, otevírání nových expozic a okruhů, prezentace nových výzkumů či objevů, popřípadě různé soutěže o ceny, eventuálně poskytování volných vstupenek. Obecně platí, že se člověk vrací tam, kde byl již jednou spokojen. Z tohoto důvodu musíme dbát na kvalitní výklady průvodců, kvalitní výklady v cizích jazycích a obecně dobrou úroveň všech poskytovaných služeb.

Myslíte si, že instituce zodpovědné za propagaci turistického ruchu u nás dostatečně využívají potenciálu, jakým jsou naše hrady a zámky, zvláště pak takového významu jako je Karlštejn?

Nejen Karlštejn je významný. Česká republika je země extrémně bohatá na památky. A toto naše národní stříbro, ne-li zlato, by si zasloužilo intenzivnější propagaci hlavně vůči zahraničí. V této souvislosti velmi vítám těsnější spolupráci mezi Národním památkovým ústavem a Czech Tourismem.

Máte praktickou zkušenost s nějakou celostátní kampaní, která k vám přilákala turisty?

Pominu-li skutečnost, že když některá z televizí promítne Noc na Karlštejně, hned druhý den zaznamenáváme vyšší návštěvnost hradu, a nejenom hradu, ale i našich internetových stránek, cca z 800 návštěvníků na 2 600, tak ale proběhlo již několik celostátních kampaní.

Např. již zmíněná Hradozámecká noc. ‚Když noc a noc na Karlštejně, tak pořádná,‛ bylo moje vyhlášení při loňském nultém ročníku. Měli jsme otevřeno nonstop, poprvé v historii 32 hodin v kuse. Po masivní mediální kampani Národního památkového ústavu nepřišlo po 19. hodině 350 lidí (to byl můj odhad), ale 1 150. Film Noc na Karlštejně jsme v tu noc návštěvníkům promítali pětkrát. Lidi to ohromně bavilo a je jasné, že Hradozámecké noci budou pokračovat.

Jinou celostátní kampaní byly letos již potřetí věrnostní, soutěžní a prohlídkové pasy. Po zakoupení vstupenky má každý návštěvník nárok na prohlídkový pas. U nás již s razítkem za návštěvu hradu. Pokud sebere další čtyři, tak ten šestý hrad nebo zámek má v ČR do konce října ZDARMA. Během sezóny jsme jich jen na Karlštejně rozdali 20 000 kusů. A teď v listopadu na celostátním setkání kastelánů (104 hradů a zámků) a vedení NPÚ v Mnichově Hradišti jich odevzdávali jen z Karlštejna 1 200. To znamená, že hradem prošlo 1 200 lidí zdarma, přesně podle pravidel soutěže.

Na setkání jsem měl tu čest s paní generální ředitelkou NPÚ Ing. arch. Naďou Goryczkovou vylosovat 10 výherců o další ceny. Viz: http://www.hradkarlstejn.cz/aktuality/?more=184#news184

 Zuří už mezi kastelány nějaký konkurenční boj o turisty nebo spíš každý čeká, až si jeho hrad nebo zámek návštěvníci prostě najdou?

Myslím, že nezuří a určitě ne v tomto smyslu. Protože „konkurenční“ ukazatel – výše návštěvnosti – již dávno padl. Ale začaly fungovat jiné, např. úroveň péče o spravovanou památku, kvalita práce a profesionalita. Velmi si vážím toho, že ve středních Čechách jsme myslím velmi dobrý tým, který si rozumí, je tvůrčí a cíleně se snaží vést ty „své“ památkové objekty, jak nejlépe umí.

Konkurenční boj přenecháváme nestátním podnikatelům.

 

FOTO: Fotolia